Dvě holky ;)
Ahoj,
upřímně nějak ztrácím nápady, jak články pojmenovat...;) Během těch 14 dnů, co jsem se neozvala, se u nás událo zase spousta nových věcí a s Brannankou jsme pokročily zase někam dál a na prvním místě si musím vytknout, že jsem nijak zatím nepokročila s tvorbou nových webovek.
Začnu asi jejich společným životem. Brannan se snaží Jackii strhnout k čím dál tím větším hrám a Jackie už toleruje i její nálety, když leží a Brann ji skočí na záda a začne do ní kousat. Jen když Jackinka začne hlídat, tak se Brann klidí ještě ke zdi, protože je z toho naštvaného velkého psa stále trochu vyjevená. Vytáhla jsem holky kousek na pole, abych otestovala, co Brann bude zkoušet venku, kde Jackie má neuvěřitelnou sebejistotu. No zkoušela, ale když si s ní Jackie začala hrát svým standardním způsobem, tak Brann trochu nevěděla co dělat. No a co vypovídá za vše - v neděli před zazvoněním budíků slyším takovou tu jejich typickou debatu, leží obě vyvalené v posteli, Jackie packu přes Brann a obě mručí...prostě nejlepší holky ♥
Jinak si Jackinka stále zvyká na to, že toho přes den moc nenaspí...a že naše vycházky se pomalu stávají než úplně tak venčícími jako žrací a Jackie se pro kus žvance řadí k noze tam, kde by normálně neudělala. Začínám se opravdu těšit na naše první společné cvičení, že by se Jackie konečně probrala? Jinak jsme minulý týden zabodovaly na prvním ročníku hádecké voříškiády a Jackie si vyběhala neuvěřitelné 1. místo v kategorii fen bez PP nad 40 cm. S posudkem a i výsledkem jsem byla víc než spokojená, možná i tak trochu dojatá. Ale upřímně se přiznám, že když jsem spatřila konkurenci...tak jsem tušila, že by to mohlo vyjít. A ono vyšlo, jen kdyby byla Jackie v tom kruhu trochu víc radostnější. Ale to by nebyla ona. 29. listopadu se koná v Oslavanech třetí ročník Mikulášského závodu...no a mám tak trochu úmysly přihlásit Jackii do kategorie ZZO, protože by potřebovala trochu pocvičit a i kdybychom měly obsadit poslední místo, tak nám přibude další diplom do sbírky. Tak se máme na co těšit ;) Jinak pravidelně chodíme na canisterapii a socializujeme Branndu, která Jackii prostě neuvěřitelně poslouchá. Akorát mi od prvního prosince nastanou starosti, jak to budeme s canisterapií zvládat, neboť moje pracovní doba jí není příliš nakloněná.
A co Brannan? Stále stejné nenažrané, temperamentní šídlo, bez kterého si už svůj den dovedu představit. Umí sedni, ke mně...na těch pár vycházkách, které jsme absolvovaly, je úplně vzorová...neřeší okolí, řeší mě, Jackii a odměnu. Trénujeme, kde se dá, tak sedni učíme i za zvýšeného provozu. Jediné, s čím mám problém, je zkorigovat obě dvě, pokud jdou spolu...Brann se totiž Jackii neustále motá pod nohy a všemožně ji obchází. Na dušičkovou neděli jsme jely navštívit Radka Karáska a jeho čertisko - Blueberry Na3, těžko hledat, co mají holky společného...;) trochu temperamentem a zatím i vzhledem jsou obě jiné. Berry má zatím velké uši a Brannan dlouhé nohy, Berry neštěká, zatímco Brann si může plíce vyřvat...a Berry není tak šíleně nenažraná. Radkova kavalírka Mollynka už trochu rezignovala, malá ji už přerostla, tak jí toho moc nezbývá. U nás to tak snadné mít Brann nebude. Brannan má taky nového kamaráda - maltézáčka Maxíka, který je sice o dva měsíce starší, ale výškově je o 2/3 nižší. Ale štěňátkovsky se chovají oba dva ;) Brann má od Evropské výstavy doma kůži, na které poctivě trénujeme "zákusy" a kořistnický pud a někdy mám pocit, že se dokáže zakousnout víc než Jackie (když se té chce, tak je to samozřejmě o něčem jiném...) a od včerejška pracně šlapu na zahradě pachové čtverečky a Brann se před začátkem "stopy" zvládne i posadit a trochu uklidnit před tím pamlskovým výjevem, který tam na ni čeká. Dneska poprvé dostala interaktivní hračku, trochu s tím zápasila a moc dlouho, protože Jackie si otevřela a svým výrazem dala najevo, že ten zbytek je prostě její, tak byl. Brannanka je trochu hlučná a nebojí se ozvat na každého štěkajícího pejska, kterého slyší. Tak se nám včera večer zadařila reakce na jednoho místního agresora, kdy v levé ruce držím zježené vrčivé třicetikilové telátko...a v té pravé mi štěká tříměsíční poděs, nemluvě o tom, jak ve tmě mají dokonalé maskování....do konce týdne nás čeká s malou ještě poslední očkování a náš společný život už začne konečně naplno.
Mrkněte na rajče na nové fotky a videa a my se zase ozveme ;)
R+J+B
